Dánská Jyske Bank už nechce sama platit za záporné úrokové sazby. Platit budou i bohatí. Do minusu poslala úroky také u půjček.

Třetí největší dánská banka Jyske Bank zavádí negativní úroky na vysoké vklady. Místo aby se tedy lidem při spoření rozmnožovaly peníze, budou jim ubývat.

Tamní centrální banka má záporné úrokové sazby už od roku 2012. Dánsko má sice vlastní měnu, ale je těsně svázané s eurozónou a s kroky Evropská centrální banky. A jednotlivé komerční banky už za ně nechtějí dál platit samy.

Jyske Bank novinku oznámila ve zprávě o hospodaření za první polovinu roku 2019. Meziroční čistý zisk se jí propadl o víc jak pětinu – a proto se rozhodla zasáhnout. „Máme významný a rostoucí přebytek vkladů od osobních klientů a v souvislosti s nimi vznikají velké náklady,“ uvedl ve zprávě šéf Jyske Bank Anders Dam. Na vklady běžných klientů do výše 7,5 milionu dánských korun (zhruba 26,5 milionu českých korun) zavedla banka maximální úrokovou sazbu ve výši nula procent. „Úroky u vyšších vkladů budeme s klienty dohadovat individuálně. Když k dohodě nedojde, úrok bude minus 0,6 %,“ dodal šéf Jyske Bank.

Jyske Bank je první dánskou bankou, která zavedla záporný úrok u vkladů, zdůrazňují Financial Times. U hypoték přitom dánské banky záporné úroky nabízejí už od roku 2015. Jyske Bank šla letos v půlce srpna ještě dál a začala nabízet desetiletý úvěr na vybavení domácnosti s úrokem minus 0,5 procenta. „To znamená, že každá měsíční splátka sníží dluh o víc, než kolik dlužník opravdu zaplatil. Bance se to i tak vyplatí, protože (kromě nezmiňovaných poplatků) vydělá na úrocích. Ano, i na záporných, protože když stejný milion, jaký mohla půjčit zájemci o hypotéku, uloží u centrální banky (a to při přebytku hotovosti musí), přijde za rok hned o 6500 korun. A brzy může být, z hlediska bank, i hůř,“ vysvětluje komentátor Hospodářských novin Luděk Vainert. Základní úroková sazba stanovená dánskou centrální bankou teď dosahuje minus 0,4 procentech. V eurozóně to je nula, zatímco Česku plus dvě procenta – i díky tomu teď tuzemské banky rekordně vydělávají, protože vklady na zhodnocení do České národní banky nepřímo posílají i jejich mateřské společnosti.

Dánsko není v eurozóně a nikdy se ani na rozdíl od Česka nezavázalo, že euro někdy v budoucnu přijme. Protože ale nechce nechat svou korunu příliš posílit, nemůže se od eurozóny příliš odchýlit a dělat výrazně jinou měnovou politiku. Rozhodně nemůže mít vyšší úroky, to by hned přilákalo cizí kapitál,“ vysvětluje Vainert. V praxi se různě stanovené úrokové sazby centrálních bank projevují tak, že v Česku i nejhorší nabídky na spoření porážejí nulu. Dánové by tak možná brali i 0,3 procenta, což je maximální úrok, který dává zdejší velká bankovní trojka – Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka – na jednoduchých spořicích účtech. Na druhou stranu průměrný úrok u hypoték už by Dánům „nevoněl“, v Česku je kolem 2,7 procenta.

Také inflace je v Dánsku výrazně nižší – kolem 0,5 procenta. V Česku jsme nad dvěma procenty. Reálně tak Čech, který má peníze uložené u některé z velkých bank, přichází o víc než Dán s nulovým úrokem. Úrokové sazby centrálních bank by podle aktuálního vývoje neměly růst ani v blízké době, spíš se zvyšuje tlak na jejich další případný pokles. Jyske Bank očekává, že prostředí záporných úrokových sazeb může přetrvat dalších osm let. „Dánská centrální banka přitom pod nulu snížila svoji základní úrokovou sazbu už v polovině roku 2012. Pokud se předpoklad Jyske Bank naplní, značí to, že negativní sazby budou skutečností minimálně patnáct let. To už je takřka jedna generace,“ říká Lukáš Kovanda, ekonom společnosti Czech Fund. „Celá situace nahrává dlužníkům, tedy také vládám, zatímco škodí střadatelům,“ dodává Kovanda.

Záporné úroky na vklady klientů nejsou v Evropě úplnou novinkou. Dánská Jyske Bank se mohla inspirovat od dvou menších německých bank, které své klienty za vyšší vklady penalizují už od roku 2014, respektive 2016.